Zdravím,

jsem opět nemocná a v depresi ze školy. Nezvládám ji ani když tam jsem, natož když zas chybím a už se ze všeho znovu hroutím. = o tom dnešní článek není, jen jsem to potřebovala dostat ven :)

Já jsem od malička realista, který má úzkou hranici s pesimistou. Často mám v sobě tu moderní rebelii a hranici nekontrolovaně překročím aniž bych si to uvědomovala. Je asi jen jediná věc, u které jsem

Zdravím chaotické Glamourky,

dnešní článek bude naprosto z jiného soudku. Doufám, že se nad celým příběhem pousmějete, jelikož já už se nad tím pousmívám pěkně dlouhou dobu a převážně ze zoufalství.

Můj článek nese název Mé sladké bisexuálky #Evžena č.X. (jménem Evženy jsem se inspirovala zde)

A proč jsem svůj článek pojmenovala takto? ....

Už od mého dětství jsem se bavila s velmi zvláštní holčičkou, u které jsem tolerovala všechny změny (a že jich bylo), kterými si během našeho společného dospívání prošla. Nejdříve to byla dlouhovlasá ohebná holčička z tanečků s kterou jsme tvořily nejrůznější Barbie příběhy. Poté se ostříhala na krátko, změnila styl oblékání a půlku hlavy si vyholila...ale pořád to bylo v pohodě a od našeho kamarádství mě to rozhodně neodradilo. Horší spád to začalo mít, když přišli kluci, cigarety, sex a propichování uší. Ale pořád se to dalo....dokud nepřišel osudný chlapík s vhodným pinďourem (ups) na delší dobu a hromadou trávy k tomu. Byly chvíle, kdy jsme se přestaly bavit, ano byly. Ale přeci jen střípky z našeho dětství zůstaly a nakonec jsme se znovu sešly. 

Jedno odpoledne jsem si musela uklízet pokoj a ona stála za tím, že půjde se mnou k nám. Proč ne? Jsme přeci kamarádky a třeba jí vymluvím toho vyhulenýho idiota (hádejte jak vymluvíte vyhulenýho idiota vyhulený idiotce!). 

Celou dobu jsem něco povídala a z Evženy strany bylo naprosté ticho. Což přerušila jedna poúsměvná věta:

Víš, už od malička se mi líbí jedna holka. 

Nedbala jsem vážnosti téhle věty a s humorným tonem jsem jí jen řekla, že jsem to určitě já.

Jo, jseš.

Dobře, už jsem byla vážná a nejistě se na ní otočila z pozice, z které měla krásnej výhled na mé pozadí....nechutný. Myslela to naprosto vážně. Brala bych to, všechno bych to brala. Toleruju homosexuály i bisexuály....dokud vám neřeknou něco, kdy se začnete cítít jako věc, otrok....něčí vlastnictví?

Víš my jsme s panem vyhulencem přemýšleli, že bychom se zeptali pana XXX (#debil) jestli bys s náma nemohla jít do trojky, že mu za to zaplatíme. 

Panebože vážně? Chceš abych šla do trojky? Já jeptiška? Tvoje kamarádka a ještě se nezeptáš mě, ale nějakýho debila, kterej mě má jako vlastnit nebo co? Snažila jsem se být v klidu a její "nabídku" slušně odmítnout....ale to co následovala po jejím odchodu si nepřejte vidět. 

Ztratila jsem dlouholetou kamarádku kvůli sexu a drogám. (už se delší dobu nevídáme, i když ona si myslí, jak je to všechno v pohodě...)

Po tomto incidentu jsem se s ní sice stále kamarádila, protože jsem naše kamarádství nedokázala jen tak ukončit. Tolik let, tolik zážitků...ale nakonec jsem si stejně uvědomila její ztracenost. Nic se nevrátí a to jsem se jí snažila pomoct tolika způsoby....i psycholog byl jako téma.

Doufám, že se článek alespoň trochu líbil....tímto však moje bisexuální zkušenosti nekončí, takže doufám, že budete mít zájem i o pokračování, které bude o dost veselejší ;)

Buďme chaotické, buďme glamour a sláva bisexuálům!

-Eva

   

Teď k nadpisu...jak už jsem se zmínila, včera k pozdnímu odpoledni jsme se po dlouhé době s mamkou vydali nakupovat. Bylo to výjimečně bez hádek a opravdu příjemné. Hlavně další překapení: nekoupila jsem si nic tmavě modrého, vínového nebo čistě černého! Jsem tak pyšná, že jsem prosvětlila šatník :))

Konečně tu máme první školní víkend (taky jste z toho tak nadšený, protože škola je hotové peklo?!) Čekala jsem válení celý den, ale hned jak jsem vstala zapnula jsem počítač a začala angličtinovat po internetu (dělat věci do školy). Po obědě uklízela až se ze mě kouřilo a teď konečně našla čas na blog (pak půjdu pokračovat se školou..super!)Ale teď k tématu...

 

Dnes jsem se s kamarádkami (ano, magoři z mého sleepover článku) vydala na trip do Prahy. Bydlíme všechny kousek od našeho krásného hlavního města a nic nezakončí prázdniny lépe než pořádný výlet po známých a překrásných místech Prahy. Ráda bych napsala i o tom, ale pochybuji...nemáme moc fotek. 

Právě na našem výletě jsem našla inspiraci pro tento článek. Vše se točí kolem kouzelného pouličního hudebního umění.

 

Příští rok touto dobou už nejspíš budu za velkou louží...nebo se za ni alespoň chystat. Během tohoto roku tu přibude pár článku s nadpisem USA #číslo. Proč? 

Není lepší pocit, když už jste konečně bráni jako dospělí...dosáhnete věku 15 - 16-ti let a je s vámi zacházeno téměř rovnocenně. První momenty? Okouzlující! Ta rovnocennost, intelektuální rozhovory, občanka, vykání, elegance, váženost....Hahahahaha...vtipkuji, je ti 16...čas, kdy konečně pochopíš váhu peněz dcerunko, děkuji rodičové moji!

                                                      Ahojky,

tak konečně po týdnu bezpečné připojení k wifi a pisatelův stroj po ruce. Na táboře jsem se měla všeobecně krásně (děti jsou hajzlíci, ale přežít se to dá). Kdybych měla popsat každičký den tam...jsme tu hooodně dlouho. Já si pro vás připravila jeden deníčkový příběh, který by mohl zaujmout.

Na tenhle tábor jsem jela poprvé a hned jako praktikant, znala jsem tam většinu lidí...až na jednu praktikantku a praktikanta, který přijel později a nemluvilo se o něm zrovna nejlíp. Když přijel bavila se s nim jen jedna holka a pro zbytek byl debílek, co to celý zkazil. Já jsem si s ním poměrně sedla (poslední 3 dny). Začali jsme se bavit o něco itenzivněji a tím jsem pobouřila spoustu lidí. -H. (ta co se s ním bavila od začátku) a pak jednu polovičku prágošů (ti co mi říkali jakej je to dement a nevim co všechno). Aby toho nebylo málo moje nejlepší kamarádka (-E.) si sedla s -H. a vymysleli si stupidní teorii, jak ho chci od -H. odtáhnout (i kdyby...může jí to být jedno, má přítele a s -D. by neměla flirtovat).