1170 km k cíli
Tentokrát jsem se inspirovala životopisným filmem u které ho by mě zajímala i kniha. Film se jmenuje Wild (doporučuji i přečíst o čem film je, lépe pochopíte článek).
Myslím, že i ten největší šťastlivec má občas chmurné myšlenky a nepříjemné chvilky. Někdy je to hodina, den , měsíc a u někoho jsou to roky. Případ ohledně několika let, jsem bohužel já. Jakmile mám jen o něco lepší den, začínám věřit na kouzla a přemýšlím o tom, že přeci jenom nějaký Bůh asi bude. Jak už jsem ale zmínila, jedná se o jeden den, většinu času na Boha nevěřím a kouzla se mi vyhýbají.
Někdy se sama sebe ptám, kdy přijdou ty dny plné magických okamžiků a štěstí.
Jak naivní, že?
Už mnohokrát jsem slyšela, že pro to co chci, něco musím dělat, ale já si to vyložila vždycky špatně.
Jedno chvilkové vylepšení nám opravdu pomůže na chvilinku, ale aby to mělo dlouhodobý dopad...musíme zamakat mnohem víc. Musíme "ujít" 1170 km, abychom opět nabrali krásy, štěstí a mého dlouho chtěného sebevědomí (ale na to mi ani 1170 km nestačí).
Od začátku září sbírám své okamžiky....metry, které budu zdolávat během celého roku, až mi to dá nějaký ten kilometr. Uvědomuji si to až od dnešního dne, každý den ujdu určitou vzdálenost, které si začínám všímat a neskutečně vážit.
Netuším proč, ale tak nějak vím, že největší vzdálenost je moje Amerika....psychicky a samozřejmě i fyzicky. Už se mi to opravdu blíží... Je to pro mě jediná věc v kterou věřím celým srdíčkem. Vím, že mi to přidá hodně, i když mě rodiče dost odrazují a přátelé straší. A to mě tlačí kupředu ještě víc, nenechám se od toho odradit a opravdu si stojím za tím, že tohle rozhodnutí pro mě bude moje DIVOČINA.
Doufám, že se článek dá pochopit...a řeknu vám tímhle alespoň 25% toho, co mi dal film (nemám vysoké nároky :P). Pokud mě chcete opravdu pochopit, koukněte se na něj. Většina píše, že je přímo určen pro ženy, ale myslím, že může inspirovat i muže.
Buďme chaotičtí, buďme glamour!
-Eva
Zajímavý článek, zajímavý právě na to zamyšlení a fakt, že v něm každý může vidět, číst něco jiného :) Jsem ráda, že se od Ameriky nenecháš odradit a vážně se těším, až budeš psát odtamtud :)
OdpovědětVymazateste som o nom nepocula, ale vyzera super!
OdpovědětVymazatPozyvam na 6rocnu GA o Biodermu, Macadamia Hair..:) Tu:http://biancaprincipessa.blogspot.sk/2015/10/6-blogove-narodeniny-najvacsia-blogova.html
Ano, musím se vším souhlasit do posledního slova! :) Vždy je potřeba něco udělat navíc! :) Tak ti držím palce, ať tvůj sen vyjde a jen tak to nezdávej :)
OdpovědětVymazat100% se podívám! taky mám svůj sen :)
OdpovědětVymazatwww.plesatazpevacka.blogspot.cz
Na film se ráda podívám, hledám něco s inspirujícího a s myšlenkou. O Divočině jsem slyšela a mám ráda Reese Whiterspoon, ale knížky mám ovšem ještě radši :D
OdpovědětVymazatJá jsem na tom podobně, snažím se radovat se a užívat si maličkosti a jít svou cestou, ale když tě život srazí na kolena už po sto padesáté, docela potom tuhne úsměv na rtech. Ale je to potřeba, bez toho by to nemělo žádný smysl. Nedávno jsem četla myšlenku "If you change nothing, then nothning will change" a neskutečně mě to zasáhlo, jak je to pravdivé. Jedna malá změna ani zdaleka nestačí, ale někdy je to víc než dost.
Jak jsem psala u novějšího článku, opakuju to i tady: věřím, že Amerika bude skvělá. Bude to hrozně těžký, to určitě víš i ty sama, ale když to překonáš, bude to stát za to jako nic na světě. Tak už to se sny bývá :) Držím a budu držet palce i nadále.
Btw, jestli je tohle dlouhý článek, který lidi nedokážou přečíst, tak definitivně ztrácím víru v lidstvo. Já bych to označila jako takovou jednohubku na čtení, co se délky týče :D
Já ztratila víru v blogerky, lidstvo se ještě dá překousnout :D S tou větou máš pravdu, pokaždé, když najdu něco takového neskutečně mě to vezme...bohužel, většinou to trvá jen chvilku :D :)
Vymazat